Dějepis dejepis.okhelp.cz
  Stránky
Index
Chronologie dějin
České země v pravěku až do 5. století n.l. - test
Česká mytologie - test
Slované oblast původu mapa
Historické cesty
České dějiny 450 až 849 našeho letopočtu - test
České dějiny 852 až 879 našeho letopočtu - test
Češká první knížata - období vlády
Češká knížata a králové - období 1061 až 1306
Čeští panovníci do roku 1400 dle popisu
České dějiny 1306-1315 našeho letopočtu - Lucemburkové - test
České dějiny 1316-1334 našeho letopočtu - Lucemburkové - test
České dějiny 1335-1346 - Lucemburkové - test
Místopis doby Karla IV.
» České dějiny 1347-1359 - Lucemburkové - test
Čeští panovníci vládnoucí do roku 1350 datum úmrtí
Čeští panovníci vládnoucí od roku 1350 datum jejich úmrtí
České dějiny 1360-1378 - Karel IV. Lucemburský - test
České dějiny 1379-1419 - Václav IV. Lucemburský a mistr Jan Hus - test
Čeští panovníci od roku 1400 dle popisu
Čeští panovníci - délka vlády - po roce 1500 a na konci jsou prezidenti
Jan Hus a Václav IV. 1400 - 1420
Husité - 1420-1436
Marie Terezie - 1740-1780 - test
České osobnosti - test
Vojenské hodnosti graficky

České dějiny 1347-1359 - Lucemburkové - test

home »  ceska historie  »  1347 1359 Lucemburkove Karel IV



Sponzorované odkazy

This test using data from F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

Test

00:00:00 

České dějiny 1347-1359 - Lucemburkové - test - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data.
Chyba
 
1)
Korunovace Karla ve Svatopetrském chrámu v Římě na císaře Říše římskoněmecké (jako Karla IV.); společně s ním byla korunována i jeho nová manželka Anna Svídnická. Císař Karel IV. při této příležitosti potvrdil dědičné udělení Moravského markrabství Janu Jindřichovi se všemi právy, regáliemi a berněmi v celé zemi. Podle souvěké české teorie byly královláda a královská koruna převezeny do Čech z Moravy (teorie tzv. translatio regni), státnost Čech byla odvozena ze státnosti Velké Moravy.
1354 6. října
1348 2. září
1355 5. dubna
last  next  Top End
 
2)
Cesta Karla s oddílem 300 jezdců do Říma na císařskou korunovaci. Českým lénem se stalo Lucembursko, kde vládl Karlův bratr Václav Lucemburský. Další léna získal Karel v Duryňsku, Pomohaní a ve Švábsku.
1354 podzim
1348 jaro
1347 léto
last  next  Top End
 
3)
Karel IV. upravil řád majetkových transakcí a vedení zemských desek na Moravě a zřídil zde instituci zemského notáře.
1347
1348
1359
last  next  Top End
 
4)
Karlovo mocné vojsko zamířilo přes Domažlice k bavorskému pomezí, aby se střetlo s císařem Ludvíkem IV.; ten však byl 14. října postižen mrtvicí na lovu medvěda. Karel se tak stal nejen formálně, ale i fakticky pánem evropského křesťanstva. Vojenské Karlovo tažení se přeměnilo v triumfální objížďku německým jihozápadem a Porýním.
1347 říjen
1354 léto
1348 jaro
last  next  Top End
 
5)
Arcibiskup Arnošt z Pardubic poslal inkvizici na jih Čech (do píseckého a bechyňského kraje proti valdenským). V Praze jsou poprvé uváděny (v našich zemích) gildy kupců.
1359
1358
1360
last  next  Top End
 
6)
Český král Karel vpadl do Tyrol, aby zde pokořil jednu z bašt císaře Ludvíka IV. (tažení nepřineslo očekávaný úspěch, Tyroly již byly pevně v rukou Markéty a jejího nového manžela Ludvíka Braniborského).
1348 podzim
1349 říjen
1347 jaro
last  next  Top End
 
7)
Karel udělil Habsburkům jejich země v léno.
1348 5. června
1348 10. července
1348 22. listopadu
last  next  Top End
 
8)
Karel uzavřel v Budíně třetí manželství (2. února 1353 zemřela královna Anna Falcká) se čtrnáctiletou Annou Svídnickou, dědičkou posledního piastovského údělu, který dosud zůstal mimo dosah české svrchovanosti. Knížectví svídnické a javorské bylo (nepřímo) připojeno k České koruně.
1355 5. ledna
1353 27. května
1354 3. září
last  next  Top End
 
9)
Říšské insignie přivezeny do Prahy.Smlouva českého krále s vévodou rakouským Albrechtem II., jež oba panovníky zavazovala, že neposkytnou na svém území azyl odbojným šlechticům druhé země.V Českých Budějovicích byl doložen první tovaryšský "cech" - soukeničtí tovaryši.
1351
1353 27. května
1354 podzim
last  next  Top End
 
10)
Papež Innocenc VI. udělil pražským arcibiskupům výsadu trvalých papežských legátů (legatus natus) pro diecézi míšeňskou, bamberskou a řezenskou, tj. v oblastech, v nichž Karel IV. vlastnil drobná léna. Legační právo umožňovalo pražským arcibiskupům vykonávat zde moc zákonodárnou, soudní a vizitační.Vážné spory Karla IV. s mocnými Rožmberky, jež málem přerostly ve válku. Na dvoře Karla IV. pobýval slavný italský básník Francesco Petrarca.
1356
1349
1357
last  next  Top End
 
11)
Markrabě Jan Jindřich a Markéta Opavská se ujali vlády na Moravě; jejich sídelním městem se stalo Brno, rezidencí markraběcí dům a hrad Špilberk, loveckým hradem Veveří.
1347 červen, červenec
1350 leden
1348
last  next  Top End
 
12)
Na Pražském hradě se konala korunovace Karla Lucemburského a Blanky z Valois za české vladaře; šlo o první korunovaci, při níž bylo použito nové královské koruny. Na paměť korunovace byl na Novém Městě pražském založen chrám Panny M. Sněžné (den po korunovaci).
1347 2. září
1349 21. listopadu
1348 5. října
last  next  Top End
 
13)
Karel IV. jako český král vydal zakládací listinu pražské univerzity (později ji potvrdil i z titulu římskoněmeckého císaře), první vysokou školu tohoto druhu ve střední Evropě mající všechny čtyři fakulty: artistickou (tj. filozofickou), právnickou (ta se roku 1372 osamostatnila), lékařskou a bohosloveckou (teologickou). Pražskému učení byla vzorem v jeho dalším utváření (po stránce ústavní a správní) především pařížská univerzita. Brzy se rozdělila na čtyři národy: český (včetně scholárů z Uher a Sedmihrad), bavorský, polský (včetně Litvy, Pruska, Slezska a Lužice) a saský. Učitelé byli zpočátku většinou cizinci, hlavně Němci, ale dobře se uplatňovali i Češi. Za nejnižší fakultu se považovala fakulta artistická (svobodných umění), na níž se vyučovalo tzv. trivium (gramatika, rétorika, logika neboli filozofie) a quadrivium (matematika, aritmetika, geometrie a muzika). Po absolvování artistické fakulty se přecházelo na zbývající tři fakulty. Formální hlavou univerzity byl kancléř - pražský arcibiskup, výkonným činitelem pak volený rektor, v čele fakult stáli děkani.
1348 5. srpna
1348 5. června
1348 7. dubna
last  next  Top End
 
14)
Karel IV. přivtělil Slezsko ke Koruně české.
1356 9. října
1357 na radu jeho astrologů údajně přesně 9. července v 5 hodin a 31 minut
1356 27. března
last  next  Top End
 
15)
Zahájena stavba Karlova mostu v Praze (v blízkosti Juditina mostu postaveného roku 1167, zničeného povodní z roku 1342); stavitelem byl Petr Parléř z Gmündu.
1358 9. května
1349 9. dubna
1357 na radu jeho astrologů údajně přesně 9. července v 5 hodin a 31 minut
last  next  Top End
 
16)
Karel předal svému bratru Janu Jindřichovi (podle závěti Jana Lucemburského) Moravské markrabství jako dědičné léno se vším příslušenstvím. Jan Jindřich se zavázal Karlovi slibem lenní poslušnosti a tělesné oddanosti a dostal sám slib ochrany.
1351 20. května
1347 22. ledna
1349 26. prosince
last  next  Top End
 
17)
Karlem IV. vydána zakládající listina Nového Města pražského (obdařeno stejnými městskými právy jako Staré Město); od počátku mělo převážně český a řemeslnický charakter (na rozdíl od Starého Města, kde převažovali Němci).
1349 7. dubna
1348 8. března
1350 7. září
last  next  Top End
 
18)
V Praze se objevil římský tribun Cola di Rienzo, setkal se s Karlem a snažil se jej získat pro tažení do Itálie, k přesídlení do "věčného města" a k obnovení slávy a moci antického Říma; Karel však jeho návrhy odmítl.
1351
1353
1350 červen, červenec
last  next  Top End
 
19)
Na příkaz Karla začal Matyáš z Arrasu se stavbou Karlštejna, který se měl stát místem ochraňujícím české i říšské korunovační klenoty, sbírku ostatků svatých, důležité státní listiny (Svatováclavský archiv), případně i zemské desky. Stavba hradu byla dokončena roku 1357.
1348 22. listopadu
1348 10. června
1348 2. května
last  next  Top End
 
20)
Na Moravě zaveden svátek sv. Cyrila a Metoděje (9. březen).
1359
1349
1350
last  next  Top End
 
21)
Korunovace Karla římskoněmeckým králem v Cáchách.
1349 25. července
1348 26. prosince
1347 27. června
last  next  Top End
 
22)
Reforma moravského zemského soudnictví přinesla reorganizaci správy markrabství (dosud roztříštěná do několika provincií - krajů) do dvou zemských soudů v Brně a Olomouci. Od tohoto roku se zemské soudy i zemské sněmy konaly střídavě dvakrát do roka v Brně a Olomouci a v obou městech se vedly tzv. zemské cúdy, tj. zemské desky, od roku 1642 sloučeny v Brně (až do roku 1850).
1349
1348
1350
last  next  Top End
 
23)
Karel vydal listinu, kterou založení pražské univerzity potvrdil z moci římskoněmeckého krále. Pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic byl vydán nový církevní zákoník (Statuta Arnosti), který měl upevnit pořádek v církvi (platil několik století).
1354
1347
1349
last  next  Top End
 
24)
Papež Kliment VI. svolil k žádosti českého krále Karla, aby bylo v Praze založeno generální studium o čtyřech fakultách - univerzita.
1347 26. ledna
1363 2. září
1357 jaro
last  next  Top End
 
25)
Velká morová epidemie ("černá smrt") zasáhla České království (více na Moravě - Brno, Znojmo - než v Čechách); zavlečena do Evropy janovskými kupci.
1349-1351
1349-1352
1348-1350
last  next  Top End
 
26)
Po smrti své první manželky (Blanky z Valois, 1. srpna 1348) se Karel oženil podruhé s Annou Falckou, dcerou Rudolfa II. Falckého (jeho velkého odpůrce).
1350 25. července
1349 4. března
1349 5. července
last  next  Top End
 
27)
Čechy zasáhla velká morová epidemie.
1355-1356
1355-1360
1357-1362
last  next  Top End
 
28)
Karel byl v chrámu sv. Ambrože v Miláně korunován železnou lombardskou královskou korunou.
1358 5. dubna
1359 5. září
1355 5. ledna
last  next  Top End
 
29)
Karel IV. vydal listinu, v níž odvolal platnost zemského zákoníku (nazvaného později Maiestas Carolina) pro odpor šlechty. Zákoník měl posílit královskou ústřední moc, pokoušel se odstranit pozůstatky ordálií při důkazním soudním řízení, zajišťoval nezcizitelnost královského majetku, snažil se usnadnit odchod poddaných do měst a posílit vliv krále na obsazování zemských úřadů. Tento návrh byl vypracován samotným císařem ve spolupráci s kancléřem Janem ze Středy (v letech 1364-1380 olomouckým biskupem). Karlův pokus spoutat ambiciózní českou šlechtu novými pravidly nevyšel (odmítl generální sněm).
1356 1. listopadu
1355 6. října
1356 10. ledna
last  next  Top End
 
30)
Na římskoněmeckém sněmu v Norimberku (a zčásti v Metách - 25. prosince 1356) byla schválena Zlatá bula Karla IV. (23 kapitol). Tento základní říšský zákon stanovil nové regule pro volbu římskoněmeckých králů: zásadu podřízenosti menšiny většině (ze sedmi volebních hlasů kurfiřtů stačily nyní čtyři ke zvolení kandidáta); dosud nutná plná shoda (konsensus). Současně došlo k zásadní úpravě právního postavení kurfiřtů - stávali se jakýmsi poradním sborem římskoněmeckého krále. Ve vztahu českého státu a Říše potvrzovala bula jeho svébytnost a ojediněle privilegované postavení (na rozdíl například od Saska, Braniborska či Falce): svého krále si Češi vybírali sami, bez cizího zasahování, přičemž českému králi příslušelo první místo mezi světskými kurfiřty. V případě vymření mužských potomků platila pro český trůn ženská posloupnost; zajímavé bylo, že kurfiřti museli znát nejen němčinu a italštinu, ale i češtinu. Některá říšská knížata (bavorská odnož Wittelsbachů a Habsburkové) odmítala Zlatou bulu uznat. Hlavní ustanovení zákoníku platila až do zániku Svaté říše římské národa německého (1806). Psána byla latinsky.
1356 9. října
1357 27. března
1356 10. ledna
last  next  Top End
 
31)
Do Prahy svolán králem Karlem IV. generální sněm říšských knížat; několikatýdenní jednání bylo zakončeno vydáním třinácti listin, které se staly na příští staletí základem struktury českého státu a jeho poměru k Říši. Potvrzovala se všechna privilegia pro český stát vydaná Karlovými předchůdci (ve funkci římskoněmeckých králů); tj. privilegia, která uvolnila české země z pravomoci říšských institucí a ponechala v platnosti jen volnou lenní vazbu českého krále na císaře. České království (dostává se mu oficiálně již dříve užívaného názvu Corona regni Bohemiae) je organizováno jako pevný a suverénní lenní svazek zemí.
1348 březen
1349 7. března
1350 8. března
last  next  Top End
 
32)
Slavnostní otevření hradu Karlštejna za účasti Karla IV.
1350 22.června
1357 27. března
1349 9. července
last  next  Top End
 
33)
Karel založil na pozdějším Novém Městě pražském klášter na Slovanech (emauzský) pro mnichy slovanského obřadu (benediktinů východního obřadu, vypuzených z Dalmácie a Chorvatska). Karel hodlal navázat na starou domácí cyrilometodějskou tradici; klášter se měl stát zároveň střediskem pro misijní činnost mezi sousedními nevěřícími a rozkolnými Slovany na pomezí a v okolí Čech. Klášter byl vysvěcen 29. března 1372.
1347 21. listopadu
1359 březen
1354 květen
last  next  Top End
 
34)
Do Prahy svolán svatováclavský sněm.
1355 leden
1355 září
1356 leden

Facebook


Skóre: 0% Správně: 0  Chyby: 0  Známka: 0
Otázek zodpovězeno: 0  Otázek celkem: 0
Time: 00:00:00 Start: 00:00:00 Stop: 00:00:00
Nejlepší čas provedení testu (bez chyb): 3 min : 30,4799 sekundy
Dat:
2016-01-17 23:42:14 Nick: janice

 


Sponzorované odkazy

 










Android softwareAngličtinaAuto - motoBiologie+ZdravíČeský jazyk pravidlaChemieDějepisDownloadDům & zahradaFinanceFyzikaZeměpis-geografieGeometrieHryProgramy zdarmaJazykyKuchařkaMatematikaPro ŽenyPSČSeznamkySportVideoPřesný čas + počasí

home »  ceska historie  »  1347 1359 Lucemburkove Karel IV

  Pravidla a podminky  Právní upozornění
Copyright © 2009-2017 dejepis.okhelp.cz All right reserved