Dějepis dejepis.okhelp.cz
Android softwareZeměpisPSČFinancePro ženyDům & zahradaAuto - motoČeský jazyk pravidlaDějepisAngličtinaJazykyMatematikaGeometrieChemieFyzikaBiologie+ZdravíProgramy zdarmaSeznamkyVideoHryPřesný čas + počasí
  Stránky
Index
Chronologie dějin
České země v pravěku až do 5. století n.l. - test
Česká mytologie - test
Slované oblast původu mapa
Historické cesty
» České dějiny 450 až 849 našeho letopočtu - test
České dějiny 852 až 879 našeho letopočtu - test
Češká první knížata - období vlády
Češká knížata a králové - období 1061 až 1306
Čeští panovníci do roku 1400 dle popisu
České dějiny 1306-1315 našeho letopočtu - Lucemburkové - test
České dějiny 1316-1334 našeho letopočtu - Lucemburkové - test
České dějiny 1335-1346 - Lucemburkové - test
České dějiny 1347-1359 - Lucemburkové - test
Čeští panovníci vládnoucí do roku 1350 datum úmrtí
Čeští panovníci vládnoucí od roku 1350 datum jejich úmrtí
České dějiny 1360-1378 - Karel IV. Lucemburský - test
České dějiny 1379-1419 - Václav IV. Lucemburský a mistr Jan Hus - test
Čeští panovníci od roku 1400 dle popisu
Čeští panovníci - délka vlády - po roce 1500 a na konci jsou prezidenti
Jan Hus a Václav IV. 1400 - 1420
Husité - 1420-1436
Marie Terezie - 1740-1780 - test
České osobnosti - test
Vojenské hodnosti graficky

České dějiny 450 až 849 našeho letopočtu - test

home »  ceska historie  »  450 849 n l.php
This test using data from F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
 Nejlepší borci soutěže
00:00:00 

České dějiny 450 až 849 našeho letopočtu - test - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data.
Chyba
 
1)

Vypuzený Pribina uprchl k panonskému knížeti (správci) Ratbodovi a po dočasném pobytu u Bulharů a pak u chorvatského knížete Ratimora nalezl milost u franských vládců a bylo mu svěřeno na franské říši závislé knížectví v dolní Panonii u Blatenského jezera (840); tam vybudoval své sídlo - pevnost Mosapurc, Blatengrad, dnešní Zalavár. Pribina vládl v Dolní Panonii mezi horní Rábou a dolní a střední Drávou.

833
837
658 nebo 659
last  next  Top End
 
2)

Pod vedením franského kupce SÁMA (z kraje senonského) byl zahájen odboj blíže neurčených západoslovanských kmenů proti avarské nadvládě (snad někde v povodí Moravy). Fredegar k tomu uvádí: "Když Vinidové viděli Sámovu schopnost, vyvolili si ho za krále a on jim šťastně kraloval třicet pět let. Za jeho vlády svedli Vinidové mnoho bojů s Huny (Avary) a díky jeho rozvaze a schopnosti Vinidové Huny vždy přemohou. Sámo měl dvanáct manželek z rodu Vinidů a měl od nich dvaadvacet synů a patnáct dcer." Územní rozsah tzv. Sámovy říše [623-658] není přesně znám; jádro říše snad leželo na Moravě či na západním Slovensku, náležely k ní patrně Čechy a možná i alpské kmeny.

847
kolem 512
623-624
last  next  Top End
 
3)

Východní část franské říše (patřilo k ní Bavorsko, Korutansko, Čechy a Slované žijící na východ od Bavorska) byla přidělena nejmladšímu ze synů Ludvíka Pobožného Ludvíku Němcovi (dostal "Baioariam et Carentanos et Boheimos et Avaros atque Sclavos").

743
817
849
last  next  Top End
 
4)

Druhý z vládců karolinské dynastie, franský král Karel Veliký, zřizuje v severním Bavorsku tzv. Českou marku, tj. vojenskou hraniční oblast (jakési militarizované pásmo franské říše) proti Čechám.

623-624
849
788
last  next  Top End
 
5)

MOJMÍR (Moimay, Moymar) [830-846], první historicky známý moravský panovník (podle něj pojmenování vládnoucí dynastie na Velké Moravě) vypudil z Nitry knížete Pribinu (přesněji Priwinu), snad údělného knížete moravského, a připojil Nitransko k Moravě. Mojmír je označován za zakladatele mocné středoevropské říše - Velké Moravy; tak označil tento stát v polovině 10. století vzdělaný byzantský císař Konstantin VII. Porfyrogennétos. Za Mojmírovy vlády došlo k přijetí křesťanství (pasovskými kněžími).

833
837
623-624
last  next  Top End
 
6)

Po skončení podzimních lovů se císař Ludvík Pobožný odebral k přezimování do Frankfurtu nad Mohanem, kam také svolal říšský sněm, jehož se zúčastnili i vyslanci západních Slovanů (Obodritů, Srbů, Veletů, Čechů, Moravanů), Praedenecentů a v Panonii sídlících Avarů. Jde o první zmínku o Moravanech v historických pramenech. To svědčí o tom, že se některé slovanské kmeny dostaly do formální podřízenosti na říši franské (snad v podobě placení pravidelného tributu).

822 listopad
623-624
531
last  next  Top End
 
7)

Nové vpády Sámova vojska do Durynska; útoky byly zastaveny až vévodou Radulfem, franským správcem Durynska.

633-636
849
788
last  next  Top End
 
8)

Postup Slovanů do českých zemí (pravlastí byla pravděpodobně oblast mezi horním a středním Poodřím a středním Podněpřím); první zmínky (značně mlhavé) o Slovanech u antických autorů z 1. století n. l. (označují se jako Venedi-Veneti, později Anti - východní nebo Sklavini, Sklavi, Slavi - západní Slované). Slovanské obyvatelstvo přicházelo v několika vlnách z různých směrů.

788
poč. 6. stol.
822 listopad
last  next  Top End
 
9)

Kořistnické nájezdy Avarů (nomádských turkotatarských kmenů); cestou ze středoasijských oblastí na západ se pravděpodobně dostávali do styku se Slovany na území Čech a Moravy (archeologicky doloženo ojedinělými nálezy na Moravě). Nadvládu avarských kočovníků zakusili i "naši" Slované, i když nelze přesně vymezit hranici přímé avarské moci. Nejvíce údajů o této době přináší manuskript zvaný Historia Francorum (z poloviny 7. století), zrozený v Burgundsku a označovaný jako kronika mnicha Fredegara. Slované byli pokládáni za "pacholky" (postavení ne nepodobné otrokům), museli platit Avarům roční tribut. V bojích stáli v první řadě.

60. léta 6. stol.
846 polovina srpna
658 nebo 659
last  next  Top End
 
10)

Křest čtrnácti "boemanských vévodů" (či knížat, patrně kmenových) i s jejich družinami na dvoře Ludvíka Němce (za jeho účasti) v Regensburgu (Řezně). Křest měl pravděpodobně zabránit očekávané válce s Ludvíkem Němcem a byl nepochybně spojen s nějakou dohodou, jíž Čechové znovu uznali závislost na Říši.

806
845 13. ledna
622-627
last  next  Top End
 
11)

Umírá císař Karel Veliký a vládu ve franské říši přebírá jeho syn Ludvík Pobožný; v oslavném životopise Karlově (sepsaném z piety v souvislosti s pohřebními obřady) se mezi zeměmi, které prý Karel Veliký ovládal, uvádějí také Čechy.

822 listopad
814
847
last  next  Top End
 
12)

Ludvík Němec vytáhl s vojskem proti moravským Slovanům, kteří "chtěli odpadnout", uspořádal a urovnal zde vše podle svého uvážení a vévodou jim ustanovil ROSTISLAVA (Rastislava) [846-870], "synovce Mojmírova". Mojmírův další osud není znám, lze usuzovat, že to byla jeho smrt, která vedla Ludvíka k zásahu na Moravě. "Poté se vrátil přes Čechy s velkou nesnází a velkou ztrátou svého vojska", jak uvádí Fuldské letopisy. Nelze vyloučit, že o moravských rozbrojích byl Ludvík informován na sněmu v Paderbornu roku 845. Letopisci nazývají Moravany nejčastěji Vinidy a o Rostislavovi se mluví nejednou jako o "králi vinidském".

658 nebo 659
846 polovina srpna
60. léta 6. stol.




Score: 0%
Správně: 0  Chyby: 0  Známka: 0
Otázek zodpovězeno: 0  Otázek celkem: 0

Time: 00:00:00 Start: 00:00:00 Stop: 00:00:00
Nejlepší čas provedení testu (bez chyb): 0 min : 19,6870 sekundy
Dat:
2014-05-25 20:46:11 Nick: Vojta

Top
Poslat test přátelům seznam.cz | gmail.com
Sponzored links:
home »  ceska historie  »  450 849 n l.php


Info links:
Android softwareZeměpisPSČFinancePro ženyDům & zahradaAuto - motoČeský jazyk pravidlaDějepisAngličtinaJazykyMatematikaGeometrieChemieFyzikaBiologie+ZdravíProgramy zdarmaSeznamkyVideoHry
  Pravidla a podminky Přidat.eu záložku   Právní upozornění
Copyright © 2009-2014 dejepis.okhelp.cz All right reserved 4d, 2813