Dějepis dejepis.okhelp.cz
  Stránky
Index
Chronologie dějin
České země v pravěku až do 5. století n.l. - test
Česká mytologie - test
Slované oblast původu mapa
Historické cesty
» České dějiny 450 až 849 našeho letopočtu - test
České dějiny 852 až 879 našeho letopočtu - test
Češká první knížata - období vlády
Češká knížata a králové - období 1061 až 1306
Čeští panovníci do roku 1400 dle popisu
České dějiny 1306-1315 našeho letopočtu - Lucemburkové - test
České dějiny 1316-1334 našeho letopočtu - Lucemburkové - test
České dějiny 1335-1346 - Lucemburkové - test
České dějiny 1347-1359 - Lucemburkové - test
Čeští panovníci vládnoucí do roku 1350 datum úmrtí
Čeští panovníci vládnoucí od roku 1350 datum jejich úmrtí
České dějiny 1360-1378 - Karel IV. Lucemburský - test
České dějiny 1379-1419 - Václav IV. Lucemburský a mistr Jan Hus - test
Čeští panovníci od roku 1400 dle popisu
Čeští panovníci - délka vlády - po roce 1500 a na konci jsou prezidenti
Jan Hus a Václav IV. 1400 - 1420
Husité - 1420-1436
Marie Terezie - 1740-1780 - test
České osobnosti - test
Vojenské hodnosti graficky

České dějiny 450 až 849 našeho letopočtu - test

home »  ceska historie  »  450 849 n l
Sponzorované odkazy


This test using data from F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

Test

00:00:00 

České dějiny 450 až 849 našeho letopočtu - test - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data.
Chyba
 
1)

Po skončení podzimních lovů se císař Ludvík Pobožný odebral k přezimování do Frankfurtu nad Mohanem, kam také svolal říšský sněm, jehož se zúčastnili i vyslanci západních Slovanů (Obodritů, Srbů, Veletů, Čechů, Moravanů), Praedenecentů a v Panonii sídlících Avarů. Jde o první zmínku o Moravanech v historických pramenech. To svědčí o tom, že se některé slovanské kmeny dostaly do formální podřízenosti na říši franské (snad v podobě placení pravidelného tributu).

805-806
791-795
822 listopad
last  next  Top End
 
2)

Tři franské vojenské skupiny podnikly výpravu do Čech a někde u řeky Agary (Ohře) oblehly blíže neurčený hrad Canburg (asi u obce Kanina u Kokořína nedaleko Mělníka); výprava byla neúspěšná (byl při ní zabit bájný slovanský vévoda Lech).

814
788
805-806
last  next  Top End
 
3)

Kořistnické nájezdy Avarů (nomádských turkotatarských kmenů); cestou ze středoasijských oblastí na západ se pravděpodobně dostávali do styku se Slovany na území Čech a Moravy (archeologicky doloženo ojedinělými nálezy na Moravě). Nadvládu avarských kočovníků zakusili i "naši" Slované, i když nelze přesně vymezit hranici přímé avarské moci. Nejvíce údajů o této době přináší manuskript zvaný Historia Francorum (z poloviny 7. století), zrozený v Burgundsku a označovaný jako kronika mnicha Fredegara. Slované byli pokládáni za "pacholky" (postavení ne nepodobné otrokům), museli platit Avarům roční tribut. V bojích stáli v první řadě.

658 nebo 659
60. léta 6. stol.
743
last  next  Top End
 
4)

Vojsko Čechů vpadlo na říšské (franské) území odvetou za předchozí útok Franků; vpád byl však neúspěšný. Byli poraženi synem Ludvíka Němce.

531
814
848 polovina srpna
last  next  Top End
 
5)

Řada vojenských tažení franského vojska do Podunají proti Avarům (ve franském vojsku bojovali i Slované); došlo k rozvrácení avarské říše. Avaři uznali franskou svrchovanost, začali přijímat křesťanství a postupně podléhali asimilaci. Roku 795 se vojenské výpravy proti Avarům zúčastnil i vévoda Vonomír. Jde o první konkrétní zmínku o českých Slovanech ve franských pramenech.

847
791-795
622-627
last  next  Top End
 
6)

Druhý z vládců karolinské dynastie, franský král Karel Veliký, zřizuje v severním Bavorsku tzv. Českou marku, tj. vojenskou hraniční oblast (jakési militarizované pásmo franské říše) proti Čechám.

658 nebo 659
788
kolem 512
last  next  Top End
 
7)

Nové vpády Sámova vojska do Durynska; útoky byly zastaveny až vévodou Radulfem, franským správcem Durynska.

833
633-636
poč. 6. stol.
last  next  Top End
 
8)

V zákoně Karla Velikého Ordinatio imperii o uspořádání vlády ve franské říši nejsou mezi zeměmi, nad nimž uplatňoval svrchovanost franský vládce, uváděny Čechy ani Morava.

806
623-624
kolem 512
last  next  Top End
 
9)

Stupňuje se usídlování Slovanů v našich zemích (zejména po definitivním odchodu Langobardů do Podunají - roku 568 se vydali do Itálie) - od konce 6. století se stávají Slované jedinými pány českých zemí. Nejstarším projevem jejich hmotné kultury na českém území je keramika tzv. pražského typu (nálezy z okolí Prahy, Kolínska, Poděbradska a také z Přítluk na Moravě). Slovanské osídlení ve střední a východní Evropě doložil dějepisec gótského původu z 6. století Jordanes - k roku 551 mluví o středoevropských Sklavenech, potomcích Venedů.

833
od pol. 6. stol.
631
last  next  Top End
 
10)

Umírá císař Karel Veliký a vládu ve franské říši přebírá jeho syn Ludvík Pobožný; v oslavném životopise Karlově (sepsaném z piety v souvislosti s pohřebními obřady) se mezi zeměmi, které prý Karel Veliký ovládal, uvádějí také Čechy.

805-806
814
633-636
last  next  Top End
 
11)

Po smrti císaře Ludvíka Pobožného propukly ve franské říši boje mezi jeho syny Lotharem, Ludvíkem a Karlem, které vedly k rozdělení říše na tři části tzv. smlouvou verdunskou - říši západofranskou, východofranskou a Itálii s Lotharingií (územím mezi západofranskou a východofranskou říší). Dědicem a vládcem východních oblastí se stal Ludvík Němec (843-876), tvrdý a bojovný panovník, pobývající nejčastěji v Řezně. K říši východofranské, která sousedila se západoslovanskými kmeny, náleželo Sasko, Durynsko, Alamánie, Austrasie a království Avarů. Doba jeho vlády byla téměř trvalým konfliktem s Mojmírovou říší a stálým zasahováním do vnitřních poměrů Velké Moravy.

od pol. 6. stol.
814
843 srpen
last  next  Top End
 
12)

Ludvík Němec vytáhl s vojskem proti moravským Slovanům, kteří "chtěli odpadnout", uspořádal a urovnal zde vše podle svého uvážení a vévodou jim ustanovil ROSTISLAVA (Rastislava) [846-870], "synovce Mojmírova". Mojmírův další osud není znám, lze usuzovat, že to byla jeho smrt, která vedla Ludvíka k zásahu na Moravě. "Poté se vrátil přes Čechy s velkou nesnází a velkou ztrátou svého vojska", jak uvádí Fuldské letopisy. Nelze vyloučit, že o moravských rozbrojích byl Ludvík informován na sněmu v Paderbornu roku 845. Letopisci nazývají Moravany nejčastěji Vinidy a o Rostislavovi se mluví nejednou jako o "králi vinidském".

poč. 6. stol.
846 polovina srpna
837

Facebook


Skóre: 0% Správně: 0  Chyby: 0  Známka: 0
Otázek zodpovězeno: 0  Otázek celkem: 0
Time: 00:00:00 Start: 00:00:00 Stop: 00:00:00
Nejlepší čas provedení testu (bez chyb): 0 min : 19,6870 sekundy
Dat:
2014-05-25 20:46:11 Nick: Vojta

 
Sponzorované odkazy





Android softwareAngličtinaAuto - motoBiologie+ZdravíČeský jazyk pravidlaChemieDějepisDownloadDům & zahradaFinanceFyzikaZeměpis-geografieGeometrieHryProgramy zdarmaJazykyKuchařkaMatematikaPro ŽenyPSČSeznamkyVideoPřesný čas + počasí

home »  ceska historie  »  450 849 n l

  Pravidla a podminky  Právní upozornění
Copyright © 2009-2016 dejepis.okhelp.cz All right reserved