Dějepis dejepis.okhelp.cz
  Stránky

České dějiny 450 až 849 našeho letopočtu - test

home »  ceska historie  »  450 849 n l

Sponzorované odkazy


This test using data from F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

Test

00:00:00 

České dějiny 450 až 849 našeho letopočtu - test - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data.
Chyba
 
1)

Vypuzený Pribina uprchl k panonskému knížeti (správci) Ratbodovi a po dočasném pobytu u Bulharů a pak u chorvatského knížete Ratimora nalezl milost u franských vládců a bylo mu svěřeno na franské říši závislé knížectví v dolní Panonii u Blatenského jezera (840); tam vybudoval své sídlo - pevnost Mosapurc, Blatengrad, dnešní Zalavár. Pribina vládl v Dolní Panonii mezi horní Rábou a dolní a střední Drávou.

531
805-806
837
last  next  Top End
 
2)

Došlo (snad) k "druhému" příchodu Slovanů do Čech (historicky nedoloženému, asi "od Dunaje" - z Panonie), podle tradice (u Kosmy a Dalimila) se stěhoval Chorvát nebo Čech se šesti bratry z Bílého Chorvatska.

622-627
631
633-636
last  next  Top End
 
3)

Druhý z vládců karolinské dynastie, franský král Karel Veliký, zřizuje v severním Bavorsku tzv. Českou marku, tj. vojenskou hraniční oblast (jakési militarizované pásmo franské říše) proti Čechám.

814
788
805-806
last  next  Top End
 
4)

Po smrti císaře Ludvíka Pobožného propukly ve franské říši boje mezi jeho syny Lotharem, Ludvíkem a Karlem, které vedly k rozdělení říše na tři části tzv. smlouvou verdunskou - říši západofranskou, východofranskou a Itálii s Lotharingií (územím mezi západofranskou a východofranskou říší). Dědicem a vládcem východních oblastí se stal Ludvík Němec (843-876), tvrdý a bojovný panovník, pobývající nejčastěji v Řezně. K říši východofranské, která sousedila se západoslovanskými kmeny, náleželo Sasko, Durynsko, Alamánie, Austrasie a království Avarů. Doba jeho vlády byla téměř trvalým konfliktem s Mojmírovou říší a stálým zasahováním do vnitřních poměrů Velké Moravy.

843 srpen
822 listopad
847
last  next  Top End
 
5)

Po skončení podzimních lovů se císař Ludvík Pobožný odebral k přezimování do Frankfurtu nad Mohanem, kam také svolal říšský sněm, jehož se zúčastnili i vyslanci západních Slovanů (Obodritů, Srbů, Veletů, Čechů, Moravanů), Praedenecentů a v Panonii sídlících Avarů. Jde o první zmínku o Moravanech v historických pramenech. To svědčí o tom, že se některé slovanské kmeny dostaly do formální podřízenosti na říši franské (snad v podobě placení pravidelného tributu).

631
531
822 listopad
last  next  Top End
 
6)

Vpád franských vojsk do Čech, Češi vydali franskému panovníkovi rukojmí.

817
743
847
last  next  Top End
 
7)

Ludvík Němec vytáhl s vojskem proti moravským Slovanům, kteří "chtěli odpadnout", uspořádal a urovnal zde vše podle svého uvážení a vévodou jim ustanovil ROSTISLAVA (Rastislava) [846-870], "synovce Mojmírova". Mojmírův další osud není znám, lze usuzovat, že to byla jeho smrt, která vedla Ludvíka k zásahu na Moravě. "Poté se vrátil přes Čechy s velkou nesnází a velkou ztrátou svého vojska", jak uvádí Fuldské letopisy. Nelze vyloučit, že o moravských rozbrojích byl Ludvík informován na sněmu v Paderbornu roku 845. Letopisci nazývají Moravany nejčastěji Vinidy a o Rostislavovi se mluví nejednou jako o "králi vinidském".

658 nebo 659
633-636
846 polovina srpna
last  next  Top End
 
8)

MOJMÍR (Moimay, Moymar) [830-846], první historicky známý moravský panovník (podle něj pojmenování vládnoucí dynastie na Velké Moravě) vypudil z Nitry knížete Pribinu (přesněji Priwinu), snad údělného knížete moravského, a připojil Nitransko k Moravě. Mojmír je označován za zakladatele mocné středoevropské říše - Velké Moravy; tak označil tento stát v polovině 10. století vzdělaný byzantský císař Konstantin VII. Porfyrogennétos. Za Mojmírovy vlády došlo k přijetí křesťanství (pasovskými kněžími).

658 nebo 659
843 srpen
833
last  next  Top End
 
9)

Germánští Herulové táhli z jihu (z dolnorakouského Podunají) na sever (do svých původních domovů ve Skandinávii); podle zmínky byzantského dějepisce Prokopia vedl jejich návrat "přes všechny slovanské národy" - tedy jistě i přes území Čech a Moravy (údaj často označován za nejstarší historický doklad o přítomnosti Slovanů v blízkosti českých zemí).

kolem 512
622-627
847
last  next  Top End
 
10)

Umírá císař Karel Veliký a vládu ve franské říši přebírá jeho syn Ludvík Pobožný; v oslavném životopise Karlově (sepsaném z piety v souvislosti s pohřebními obřady) se mezi zeměmi, které prý Karel Veliký ovládal, uvádějí také Čechy.

814
743
805-806
last  next  Top End
 
11)

Křest čtrnácti "boemanských vévodů" (či knížat, patrně kmenových) i s jejich družinami na dvoře Ludvíka Němce (za jeho účasti) v Regensburgu (Řezně). Křest měl pravděpodobně zabránit očekávané válce s Ludvíkem Němcem a byl nepochybně spojen s nějakou dohodou, jíž Čechové znovu uznali závislost na Říši.

845 13. ledna
kolem 512
843 srpen

Facebook


Skóre: 0% Správně: 0  Chyby: 0  Známka: 0
Otázek zodpovězeno: 0  Otázek celkem: 0
Time: 00:00:00 Start: 00:00:00 Stop: 00:00:00
Nejlepší čas provedení testu (bez chyb): 0 min : 19,5350 sekundy
Dat:
2017-09-27 09:25:30 Nick: josé

 










Sponzorované odkazy


 

Pranostiky - počasí












home »  ceska historie  »  450 849 n l

Zeměpis-geografieČeský jazyk pravidlaAndroid softwarePSČDům & zahradaAuto - motoFinancePro ŽenyKuchařkaDějepisAngličtinaJazykyMatematikaGeometrieChemieFyzikaBiologie+ZdravíProgramy zdarmaDownloadSeznamkyVideoHrySportPřesný čas + počasí


  Pravidla a podminky  Právní upozornění
Copyright © 2009-2018 dejepis.okhelp.cz All right reserved