Dějepis dejepis.okhelp.cz
  Stránky
Index
Chronologie dějin
České země v pravěku až do 5. století n.l. - test
Česká mytologie - test
Slované oblast původu mapa
Historické cesty
» České dějiny 450 až 849 našeho letopočtu - test
České dějiny 852 až 879 našeho letopočtu - test
Češká první knížata - období vlády
Češká knížata a králové - období 1061 až 1306
Čeští panovníci do roku 1400 dle popisu
České dějiny 1306-1315 našeho letopočtu - Lucemburkové - test
České dějiny 1316-1334 našeho letopočtu - Lucemburkové - test
České dějiny 1335-1346 - Lucemburkové - test
České dějiny 1347-1359 - Lucemburkové - test
Čeští panovníci vládnoucí do roku 1350 datum úmrtí
Čeští panovníci vládnoucí od roku 1350 datum jejich úmrtí
České dějiny 1360-1378 - Karel IV. Lucemburský - test
České dějiny 1379-1419 - Václav IV. Lucemburský a mistr Jan Hus - test
Čeští panovníci od roku 1400 dle popisu
Čeští panovníci - délka vlády - po roce 1500 a na konci jsou prezidenti
Jan Hus a Václav IV. 1400 - 1420
Husité - 1420-1436
Marie Terezie - 1740-1780 - test
České osobnosti - test
Vojenské hodnosti graficky

České dějiny 450 až 849 našeho letopočtu - test

home »  ceska historie  »  450 849 n l.php
This test using data from F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
00:00:00 

České dějiny 450 až 849 našeho letopočtu - test - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data.
Chyba
 
1)

Kořistnické nájezdy Avarů (nomádských turkotatarských kmenů); cestou ze středoasijských oblastí na západ se pravděpodobně dostávali do styku se Slovany na území Čech a Moravy (archeologicky doloženo ojedinělými nálezy na Moravě). Nadvládu avarských kočovníků zakusili i "naši" Slované, i když nelze přesně vymezit hranici přímé avarské moci. Nejvíce údajů o této době přináší manuskript zvaný Historia Francorum (z poloviny 7. století), zrozený v Burgundsku a označovaný jako kronika mnicha Fredegara. Slované byli pokládáni za "pacholky" (postavení ne nepodobné otrokům), museli platit Avarům roční tribut. V bojích stáli v první řadě.

60. léta 6. stol.
822 listopad
633-636
last  next  Top End
 
2)

Došlo (snad) k "druhému" příchodu Slovanů do Čech (historicky nedoloženému, asi "od Dunaje" - z Panonie), podle tradice (u Kosmy a Dalimila) se stěhoval Chorvát nebo Čech se šesti bratry z Bílého Chorvatska.

622-627
843 srpen
847
last  next  Top End
 
3)

Stupňuje se usídlování Slovanů v našich zemích (zejména po definitivním odchodu Langobardů do Podunají - roku 568 se vydali do Itálie) - od konce 6. století se stávají Slované jedinými pány českých zemí. Nejstarším projevem jejich hmotné kultury na českém území je keramika tzv. pražského typu (nálezy z okolí Prahy, Kolínska, Poděbradska a také z Přítluk na Moravě). Slovanské osídlení ve střední a východní Evropě doložil dějepisec gótského původu z 6. století Jordanes - k roku 551 mluví o středoevropských Sklavenech, potomcích Venedů.

od pol. 6. stol.
743
531
last  next  Top End
 
4)

Po smrti císaře Ludvíka Pobožného propukly ve franské říši boje mezi jeho syny Lotharem, Ludvíkem a Karlem, které vedly k rozdělení říše na tři části tzv. smlouvou verdunskou - říši západofranskou, východofranskou a Itálii s Lotharingií (územím mezi západofranskou a východofranskou říší). Dědicem a vládcem východních oblastí se stal Ludvík Němec (843-876), tvrdý a bojovný panovník, pobývající nejčastěji v Řezně. K říši východofranské, která sousedila se západoslovanskými kmeny, náleželo Sasko, Durynsko, Alamánie, Austrasie a království Avarů. Doba jeho vlády byla téměř trvalým konfliktem s Mojmírovou říší a stálým zasahováním do vnitřních poměrů Velké Moravy.

743
817
843 srpen
last  next  Top End
 
5)

Vpád franských vojsk do Čech, Češi vydali franskému panovníkovi rukojmí.

kolem 512
847
658 nebo 659
last  next  Top End
 
6)

Křest čtrnácti "boemanských vévodů" (či knížat, patrně kmenových) i s jejich družinami na dvoře Ludvíka Němce (za jeho účasti) v Regensburgu (Řezně). Křest měl pravděpodobně zabránit očekávané válce s Ludvíkem Němcem a byl nepochybně spojen s nějakou dohodou, jíž Čechové znovu uznali závislost na Říši.

845 13. ledna
788
846 polovina srpna
last  next  Top End
 
7)

Postup Slovanů do českých zemí (pravlastí byla pravděpodobně oblast mezi horním a středním Poodřím a středním Podněpřím); první zmínky (značně mlhavé) o Slovanech u antických autorů z 1. století n. l. (označují se jako Venedi-Veneti, později Anti - východní nebo Sklavini, Sklavi, Slavi - západní Slované). Slovanské obyvatelstvo přicházelo v několika vlnách z různých směrů.

788
623-624
poč. 6. stol.
last  next  Top End
 
8)

Říše germánských Durynků (se střediskem na Unstrutě) na severovýchod od Čech podlehla franské expanzi a stala se součástí franského území; tím se Čechy dostaly do přímého sousedství Franků.

622-627
531
od pol. 6. stol.
last  next  Top End
 
9)

Slované (patrně z hornorakouského Podunají a Čech) bojovali po boku bavorského vévody Odila proti Frankům na Lechu.

831
788
743
last  next  Top End
 
10)

Podle Fredegara došlo na území Sámovy říše k oloupení a pobití mnoha franských kupců; tato událost se stala záminkou (spolu s neúspěšným jednáním vyslance Sycharia) franskému králi Dagobertovi, aby vyslal proti Sámovi velkou vojenskou výpravu (složenou z Franků, Alamanů a Langobardů), která čtyřmi směry vtrhla do země. U pevnosti Wogastisburgu (jeho lokalizace není ustálená - snad v okolí Kadaně, v Pomohaní poblíž Wogastesrode či na vrchu Rubín) však byla výprava poražena; bitva prý trvala tři dny. Slované pak vtrhli do Durynska a jiných krajin franského království (k Sámovi se připojil srbský vévoda Dervan).

od pol. 6. stol.
833
631
last  next  Top End
 
11)

Germánští Herulové táhli z jihu (z dolnorakouského Podunají) na sever (do svých původních domovů ve Skandinávii); podle zmínky byzantského dějepisce Prokopia vedl jejich návrat "přes všechny slovanské národy" - tedy jistě i přes území Čech a Moravy (údaj často označován za nejstarší historický doklad o přítomnosti Slovanů v blízkosti českých zemí).

531
817
kolem 512
last  next  Top End
 
12)

Vypuzený Pribina uprchl k panonskému knížeti (správci) Ratbodovi a po dočasném pobytu u Bulharů a pak u chorvatského knížete Ratimora nalezl milost u franských vládců a bylo mu svěřeno na franské říši závislé knížectví v dolní Panonii u Blatenského jezera (840); tam vybudoval své sídlo - pevnost Mosapurc, Blatengrad, dnešní Zalavár. Pribina vládl v Dolní Panonii mezi horní Rábou a dolní a střední Drávou.

806
837
622-627




Score: 0%
Správně: 0  Chyby: 0  Známka: 0
Otázek zodpovězeno: 0  Otázek celkem: 0

Time: 00:00:00 Start: 00:00:00 Stop: 00:00:00
Nejlepší čas provedení testu (bez chyb): 0 min : 19,6870 sekundy
Dat:
2014-05-25 20:46:11 Nick: Vojta

 Top
Poslat test přátelům seznam.cz | gmail.com
 Sub složky
Hrady-zamky
Poutni-mista
Umelecke-smery


1d, 4073
  Stránky
Index
Chronologie dějin
České země v pravěku až do 5. století n.l. - test
Česká mytologie - test
Slované oblast původu mapa
Historické cesty
» České dějiny 450 až 849 našeho letopočtu - test
České dějiny 852 až 879 našeho letopočtu - test
Češká první knížata - období vlády
Češká knížata a králové - období 1061 až 1306
Čeští panovníci do roku 1400 dle popisu
České dějiny 1306-1315 našeho letopočtu - Lucemburkové - test
České dějiny 1316-1334 našeho letopočtu - Lucemburkové - test
České dějiny 1335-1346 - Lucemburkové - test
České dějiny 1347-1359 - Lucemburkové - test
Čeští panovníci vládnoucí do roku 1350 datum úmrtí
Čeští panovníci vládnoucí od roku 1350 datum jejich úmrtí
 Sub složky
Hrady-zamky
Poutni-mista
Umelecke-smery
 Zajímavé stránky
Kalendáře tvorba
Přesný čas
Hry
Počasí
Video
Český jazyk
Stoletý kalendář
Obsah těles
Menstruační kalkulačka
Diktáty
Slovní fotbal
Matematika
Zeměpis
Vyjmenovaná slova
Elektrotechnické značky
Ruský jazyk
Jazyky
home »  ceska historie  »  450 849 n l.php
  Pravidla a podminky Přidat.eu záložku   Právní upozornění
Copyright © 2009-2015 dejepis.okhelp.cz All right reserved