Sponzorované odkazy

Marie Terezie - 1740-1780 - test


Popis stránky

Marie Terezie - 1740-1780 - test - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data.
Sponzorované odkazy
This test using data from F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

Test

00:00:00 

Chyba
 
1)

Za krutých mrazů začal ústup francouzských vojsk z Prahy; maršálu Belle-Islemu se podařilo za velkých ztrát po desetidenním pochodu přes Rakovník, Toužim a Kynžvart dosáhnout 26. prosince Cheb. Téhož dne kapituloval zbytek francouzské posádky v Praze pod velením generála Cheverta (předtím Prahu dobyl). Rakouská vojska vstoupila 2. ledna 1743 do vyhladovělé Prahy. Francouzští vojáci, kteří nemohli odejít s armádou, zůstali ve městě (šlo zhruba o 2 tisíce nemocných a raněných). Čechy rovněž musela opustit bavorská vojska, čímž také skončila vláda Karla III. (Karla Albrechta) jako českého krále; svou moc uplatňoval poté jen v západní části země a v okolí Prahy, a to ještě za finanční a vojenské pomoci Francie.

1742 17. prosince
1773 21. července
1781 23. dubna
last  next  Top End
 
2)

Marie Terezie poprvé korunována (zatím na arcivévodkyni rakouskou); oficiálně se tak ujala dědictví svého otce.

1781 6. října
1740 20. listopadu
1743 12. května
last  next  Top End
 
3)

Novému českému králi Karlu III. slavnostně holdovalo 486 členů české stavovské společnosti na Pražském hradě (věrnost Marii Terezii zachovali například Lobkovicové, Schwarzenberkové, Kounicové a Lichtenštejnové). Dne 23. prosince ustanovil Karel III. v Čechách prozatímní vládu s novou českou dvorskou kanceláří a 28. prosince odjel do Říše na volbu císaře. Moc v zemi přešla do rukou francouzského vojenského velení maršála Belle-Isle.

1741 19. prosince
1753 13. října
1768-1770
last  next  Top End
 
4)

Nastal ústup pruských vojsk z Čech do Saska a Slezska.

1778 říjen
1760 9. října
1749 1. května
last  next  Top End
 
5)

Položen základní kámen ke stavbě pevnosti Terezín.

1782 12. ledna
1748 30. července
1780 10. října
last  next  Top End
 
6)

Císařským reskriptem bylo uskutečněno postátnění krajských úřadů, čímž se staly druhou hlavní instancí veřejné správy. Z krajských hejtmanů (jako stavovských hodnostářů) se stali státní úředníci. Dosud byli v čele každého kraje dva hejtmani - jeden ze stavu panského, jeden z rytířského. Krajským hejtmanům bylo přiděleno pevné ústřední místo v krajských městech spolu s platem. Úřad byl každoročně obnovován, nemohli ho zastávat cizinci, nýbrž jen příslušníci šlechty vyšší a nižší, kteří měli inkolát (teprve od Josefa II. mohli úřad zastávat i nešlechtici). Nové krajské rozdělení mělo zajistit, aby všechny kraje byly přibližně stejně velké. Čtyři největší kraje byly rozděleny a počet krajů v Čechách byl tak rozšířen z 12 na 16 (Berounský, Boleslavský, Budějovický, Bydžovský, Čáslavský, Hradecký, Chrudimský, Klatovský, Kouřimský, Litoměřický, Loketský, Plzeňský, Prácheňský, Rakovnický, Táborský, Žatecký), přičemž Praha nepatřila do žádného kraje. Na Moravě bylo i nadále 6 krajů (Brněnský, Hradišťský, Jihlavský, Olomoucký, Přerovský a Znojemský). Ve Slezsku byl až roku 1783 vytvořen Opavský a Těšínský kraj.

1757 18. června
1777 6. února
1751 23. ledna
last  next  Top End
 
7)

Nové vítězství pruského vojska u Kesselsdorfu (nedaleko Drážďan); o několik dnů později obsadil Fridrich II. i hlavní město Saska a spojenecké armády ustoupily do Čech. Tím bylo zmařeno zamýšlené zimní tažení spojenců na Berlín.

1781 říjen
1745 15. prosince
1780 29. listopadu
last  next  Top End
 
8)

Rakouská vojska se shromažďovala na dvou místech: v Čechách u Kolína se formovala hlavní armáda pod velením hraběte Browna, na Moravě se stal shromaždištěm tábor u Olšan (u Olomouce) na pravém břehu řeky Moravy (velitelem ustanoven kníže Piccolomini).

1762 2. ledna
1783-1785
1756 září
last  next  Top End
 
9)

Vpád Prusů na Moravu přes Krnovsko a Opavsko; obsazení Litovle, Uničova, Šternberka i Prostějova pruskými posádkami. Dne 18. května zahájeno obléhání Olomouce, které při dělostřeleckém bombardování (od 1. června) velice trpělo. Pod tlakem císařských vojsk vedených generály Daunem, Laudonem a Žižkovičem upustili Prusové v noci z 1. na 2. července od obléhání Olomouce (zejména pro zásobovací potíže, které se znásobily po rozprášení transportu více jak 5 tisíc vozů Laudonovými vojáky mezi Novou Veskou a Domašovem nad Bystřicí koncem června 1758). Fridrich II. pak táhl přes Českou Třebovou a Litomyšl k Hradci Králové a odtud přes Broumov do Slezska. V této době zahájily válečné operace proti Prusku i ruské vojenské síly; 25. srpna došlo ke krvavé bitvě u Zorndorfu v Braniborsku, z níž nakonec vyšel úspěšně Fridrich II. Rakouské vojsko pak pod Daunovým velením sice zvítězilo nad Fridrichem II. v bitvě u Hochkirchu v Horní Lužici (14. října), avšak Rakousko nedokázalo udržet ani Sasko, ani znovu obsadit Slezsko. Daunovo vojsko ustoupilo do Čech.

1757 18. června
1758 polovina května-říjen
1775 polovina května-červenec
last  next  Top End
 
10)

Několik houfů vzbouřenců dospělo přes Brandýs až k branám Prahy, zde však byly rozprášeny vojskem (vysláno bylo na 40 tisíc mužů pěchoty a 4 jízdní pluky). I v dalších dnech byli povstalci rozehnáni po krvavých srážkách s vojskem; k nejznámějšímu střetnutí došlo u Chlumce nad Cidlinou (25. března). Do konce března byl odpor poddaných zlikvidován a řada z nich byla tvrdě potrestána (odtud rčení "dopadli jako sedláci u Chlumce").

1745 25. prosince
1775 24. března
1777 1. března
last  next  Top End
 
11)

Pád a ztráta Svídnice vážně oslabily rakouské pozice.

1745 19. prosince
1762 11. října
1764 25. června
last  next  Top End
 
12)

Po zrušení kněžských biskupských seminářů a klášterního studia byly zřízeny v sídlech univerzit a lyceí státní generální semináře, které měly zajistit výchovu josefínsky smýšlejících a státu oddaných kněží; měli se stát horlivými pastýři lidu, prodchnuti laskavostí a láskou k bližnímu, k pravé křesťanské toleranci. Správu generálních seminářů vedli ředitelé (rektoři) jmenovaní státem. V českých zemích byly zřízeny dva semináře - v Praze (v Klementinu) a Olomouci (v zrušeném klášteře hradiském); do čela pražského semináře byl postaven dosavadní českokamenický děkan A. Zuppe, kterého po dvou letech vystřídal J. F. Hurdálek. V čele olomouckého semináře stál od srpna 1789 J. Dobrovský (od července 1787 byl nejdříve prorektorem).

1752 18. listopadu
1749 1. května
1783 30. března

Facebook


Skóre: 0% Správně: 0  Chyby: 0  Známka: 0
Otázek zodpovězeno: 0  Otázek celkem: 0
Time: 00:00:00 Start: 00:00:00 Stop: 00:00:00
Nejlepší čas provedení testu (bez chyb): 0 min : 10,0 sekundy
Dat:
2017-01-16 13:16:34 Nick: HAF

 


Pranostiky - počasí




Sponzorované odkazy

KONEC MOJE IP VYPISY