Sponzorované odkazy

České dějiny 450 až 849 našeho letopočtu - test


Popis stránky

České dějiny 450 až 849 našeho letopočtu - test - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data.
Sponzorované odkazy
This test using data from F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

Test

00:00:00 
Všechny otázky

Chyba
 
1)

Nové vpády Sámova vojska do Durynska; útoky byly zastaveny až vévodou Radulfem, franským správcem Durynska.

od pol. 6. stol.
633-636
846 polovina srpna
last      next    Top       End...
 
2)

Úmrtí Sáma ukončilo vstupní kapitolu dějin "našich" Slovanů. Poté zprávy o nich až do sklonku 8. století naprosto umlkají (po celých 129 let). Teprve expanze franské říše do Bavorska a Podunají za vlády Karla Velikého (768-814) vyvolala nový zájem cizích kronikářů o situaci u západních Slovanů.

817
658 nebo 659
633-636
last      next    Top       End...
 
3)

Vojsko Čechů vpadlo na říšské (franské) území odvetou za předchozí útok Franků; vpád byl však neúspěšný. Byli poraženi synem Ludvíka Němce.

848 polovina srpna
60. léta 6. stol.
poč. 6. stol.
last      next    Top       End...
 
4)

Germánští Herulové táhli z jihu (z dolnorakouského Podunají) na sever (do svých původních domovů ve Skandinávii); podle zmínky byzantského dějepisce Prokopia vedl jejich návrat "přes všechny slovanské národy" - tedy jistě i přes území Čech a Moravy (údaj často označován za nejstarší historický doklad o přítomnosti Slovanů v blízkosti českých zemí).

kolem 512
805-806
od pol. 6. stol.
last      next    Top       End...
 
5)

Po smrti císaře Ludvíka Pobožného propukly ve franské říši boje mezi jeho syny Lotharem, Ludvíkem a Karlem, které vedly k rozdělení říše na tři části tzv. smlouvou verdunskou - říši západofranskou, východofranskou a Itálii s Lotharingií (územím mezi západofranskou a východofranskou říší). Dědicem a vládcem východních oblastí se stal Ludvík Němec (843-876), tvrdý a bojovný panovník, pobývající nejčastěji v Řezně. K říši východofranské, která sousedila se západoslovanskými kmeny, náleželo Sasko, Durynsko, Alamánie, Austrasie a království Avarů. Doba jeho vlády byla téměř trvalým konfliktem s Mojmírovou říší a stálým zasahováním do vnitřních poměrů Velké Moravy.

843 srpen
60. léta 6. stol.
822 listopad
last      next    Top       End...
 
6)

MOJMÍR (Moimay, Moymar) [830-846], první historicky známý moravský panovník (podle něj pojmenování vládnoucí dynastie na Velké Moravě) vypudil z Nitry knížete Pribinu (přesněji Priwinu), snad údělného knížete moravského, a připojil Nitransko k Moravě. Mojmír je označován za zakladatele mocné středoevropské říše - Velké Moravy; tak označil tento stát v polovině 10. století vzdělaný byzantský císař Konstantin VII. Porfyrogennétos. Za Mojmírovy vlády došlo k přijetí křesťanství (pasovskými kněžími).

847
814
833
last      next    Top       End...
 
7)

Došlo (snad) k "druhému" příchodu Slovanů do Čech (historicky nedoloženému, asi "od Dunaje" - z Panonie), podle tradice (u Kosmy a Dalimila) se stěhoval Chorvát nebo Čech se šesti bratry z Bílého Chorvatska.

622-627
847
od pol. 6. stol.
last      next    Top       End...
 
8)

Křest čtrnácti "boemanských vévodů" (či knížat, patrně kmenových) i s jejich družinami na dvoře Ludvíka Němce (za jeho účasti) v Regensburgu (Řezně). Křest měl pravděpodobně zabránit očekávané válce s Ludvíkem Němcem a byl nepochybně spojen s nějakou dohodou, jíž Čechové znovu uznali závislost na Říši.

788
849
845 13. ledna
last      next    Top       End...
 
9)

Stupňuje se usídlování Slovanů v našich zemích (zejména po definitivním odchodu Langobardů do Podunají - roku 568 se vydali do Itálie) - od konce 6. století se stávají Slované jedinými pány českých zemí. Nejstarším projevem jejich hmotné kultury na českém území je keramika tzv. pražského typu (nálezy z okolí Prahy, Kolínska, Poděbradska a také z Přítluk na Moravě). Slovanské osídlení ve střední a východní Evropě doložil dějepisec gótského původu z 6. století Jordanes - k roku 551 mluví o středoevropských Sklavenech, potomcích Venedů.

623-624
od pol. 6. stol.
743
last      next    Top       End...
 
10)

Ludvík Němec vytáhl s vojskem proti moravským Slovanům, kteří "chtěli odpadnout", uspořádal a urovnal zde vše podle svého uvážení a vévodou jim ustanovil ROSTISLAVA (Rastislava) [846-870], "synovce Mojmírova". Mojmírův další osud není znám, lze usuzovat, že to byla jeho smrt, která vedla Ludvíka k zásahu na Moravě. "Poté se vrátil přes Čechy s velkou nesnází a velkou ztrátou svého vojska", jak uvádí Fuldské letopisy. Nelze vyloučit, že o moravských rozbrojích byl Ludvík informován na sněmu v Paderbornu roku 845. Letopisci nazývají Moravany nejčastěji Vinidy a o Rostislavovi se mluví nejednou jako o "králi vinidském".

817
846 polovina srpna
837
last      next    Top       End...
 
11)

Vpád franských vojsk do Čech, Češi vydali franskému panovníkovi rukojmí.

743
847
849
last      next    Top       End...
 
12)

Postup Slovanů do českých zemí (pravlastí byla pravděpodobně oblast mezi horním a středním Poodřím a středním Podněpřím); první zmínky (značně mlhavé) o Slovanech u antických autorů z 1. století n. l. (označují se jako Venedi-Veneti, později Anti - východní nebo Sklavini, Sklavi, Slavi - západní Slované). Slovanské obyvatelstvo přicházelo v několika vlnách z různých směrů.

846 polovina srpna
622-627
poč. 6. stol.

Facebook


Skóre: 0% Správně: 0  Chyby: 0  Známka: 0
Otázek zodpovězeno: 0  Otázek celkem: 0
Time: 00:00:00 Start: 00:00:00 Stop: 00:00:00
Nejlepší čas provedení testu (bez chyb): 0 min : 19,5350 sekundy
Dat:
2017-09-27 09:25:30 Nick: josé

 


Pranostiky - počasí




Sponzorované odkazy

KONEC MOJE IP VYPISY