Čeští panovníci do roku 1400 dle popisu


Popis stránky

Čeští panovníci do roku 1400 dle popisu - podle popisu určete jméno vládce.


This test using data from Wikipedia

Test

 
Všechny otázky

Chyba
 
1)
Syn xxx II. Znojemského. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec podle knínských úmluv. Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského.
Václav II.(kníže)
Přemysl Otakar I.
Konrád II. Ota
 
2)
Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra.
Václav I.(čtvrtý český král)
Vladislav Jindřich
Jindřich Břetislav
 
3)
Syn Vladislava II., který mu roku 1172 předal podle principu primogenitury vládu. Dosud ovšem platilo nástupnické právo seniorátu. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I.
Soběslav II.
Bedřich
Bořivoj II
 
4)
Syn Jindřicha VII. V něm se protnuly tři nástupnické principy - uznala ho česká šlechta, otec mu udělil Čechy v léno a oženil se s Eliškou Přemyslovnou. Nezískal k zemi vztah, přesto rozšířil území království.
Jan Lucemburský
Karel IV.
Václav IV.
 
5)
Syn Václava I., český král (korunován 1261). Také vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský. Byl jedním z nejmocnějších panovníků Evropy, podcenil ale vývoj v římskoněmecké říše a politiku papežské kurie.
Václav III.(sedmý český král)
Václav II.(šestý český král)
Přemysl Otakar II.(pátý český král)
 
6)
(† 9. listopadu 1034) byl český kníže (1012–1033 a 1034). Na jaře 1034 Konrád II. xxxxx propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit.
Břetislav I.
Oldřich
Spytihněv II.
 
7)
Podruhé na trůně. Jeho otec byl Menhard II. Nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII. - jeho syn Jan se měl oženit s Eliškou Přemyslovnou.
Karel IV.
Konrád I. Brněnský
Jindřich Korutanský
 
8)
Syn Vratislava II. Roku 1099 xxx x. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II., kterého rovněž určil jako svého nástupce. Datum úmrtí: 22. prosinec 1100 Zbečno
Břetislav II.
Vladislav I.
Svatopluk Olomoucký
 
9)
Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Prahy a Čech. Proti němu ale vystoupil pražský biskup Jindřich Břetislav a vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I.
Bedřich
Václav II.(kníže)
Jindřich Břetislav
 
10)
Nejstarší syn Břetislava I. a Jitky Nordgavské. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě.
Konrád I. Brněnský
Spytihněv II.
Vratislav II.(první český král)
 
11)
Potřetí na trůně. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti své osobě a sesazen, ustavilo JEJ říšské vojsko na podzim 1033 znovu českým knížetem.
Břetislav I.
Oldřich
Jaromír
 
12)
Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. Do roku 1031 postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla víceméně trvalou součástí českého státu.
Břetislav I.
Boleslav Chrabrý
Oldřich
 
13)
Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i Ota II. Olomoucký a získal si podporu německého krále Lothara III. Říšská vojenská výprava skončila porážkou v bitvě u Chlumce v únoru 1126. Datum úmrtí: 14 únor 1140 Hostinné
Bedřich
Soběslav I.
Vladislav II.(druhý český král)
 
14)
Syn Svatopluka I. Po roce 907 o NĚM. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.
Rostislav
Mojmír II.
Bořivoj I.
 
15)
Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním šlechty. Byl český kníže v letech 999-1002 a nakrátko znovu v roce 1003.
Jaromír
Vladivoj
Boleslav III.
 
16)
Piastovec, polský kníže. Syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky, dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004.
Oldřich
Boleslav Chrabrý
Jaromír
 
17)
Byl manžel Anny Přemyslovny, sestry Václava III. Měsíc po jeho volbě za krále se ale objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a ON i s Annou uprchli. Jeho otcem byl Menhard II.
Jan Lucemburský
Jindřich Korutanský
Konrád I. Brněnský
 
18)
Syn Albrechtra I. xxxx. Dokázal si získal podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu jednoho z rebelujících pánů, Bavora III. ze Strakonic.
Jindřich Korutanský
Jan Lucemburský
Rudolf I. Habsburský
 
19)
Starší syn Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily. Vlády se ujal poté, co se Čechy vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku. V době otcovy smrti nebyl ještě zletilý, takže Čechy spadaly krátký čas pod přímou vládu velkomoravského Svatopluka. Nástup mladého Přemyslovce na knížecí stolec se časově přibližně překrýval se skonem nejslavnějšího panovníka Velké Moravy někdy v roce 894.
Spytihněv I.
Svatý Václav
Boleslav I.
 
20)
Český král. Pocházel z dvojčat (sestra Anna zemřela v útlém věku). Přeživšími sourozenci byli (druhá) Anna Přemyslovna, Eliška Přemyslovna, Markéta Přemyslovna a nevlastní sestra Anežka. V letech 1301-1304 byl uherským králem, jako Ladislav V. Po smrti otce se snažil udržet unii s Polskem, byl ale zavražděn. Skončilo tím tak více než 400 let dlouhé období vlády Přemyslovců v Čechách.
Přemysl Otakar II.
Václav III.(sedmý český král)
Václav IV.
 
21)
Podruhé na trůně, roku 1003 byl Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění Vršovců to vyvolalo povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil.
Boleslav II.
Boleslav III.
Jaromír
 
22)
Prvním historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. Vláda přibližně v letech 830?–846.
Rostislav
Mojmír I.
Svatopluk I.
 
23)
Syn Břetislava I. Od roku 1085 byl prvním českým králem, přičemž mu nedědičný titul propůjčil císař Jindřich IV. Byl také titulárním polským králem v letech 1085–1092.
Vratislav II.
Břetislav II.
Konrád I. Brněnský
 
24)
Syn knížete Oldřicha. Roku 1054 vyřešil otázku nástupnictví prosazením seniorátu – knížetem měl být nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie.
Břetislav I.
Vratislav II.(první český král)
Spytihněv II.
 
25)
Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I. - † 13. únor 921
Vratislav I.
Svatý Václav
Boleslav I.
 
26)
Snad Piastovec, možná syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým. († leden 1003) byl český kníže v letech 1002–1003.
Boleslav II.
Jaromír
Vladivoj
 
27)
Syn Vladislava II. V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil xxxx, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno.
Václav II.(kníže)
Konrád II. Ota
Bedřich
 
28)
Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna 1092. Jeho panování poznamenala jediná událost, když se pokusil opět spojit pražské a olomoucké biskupství.
Konrád I. Brněnský
Bořivoj II.
Břetislav II.
 
29)
1120-1125 podruhé na trůně. Syn Vratislava II.
Soběslav I.
Vladislav II.(druhý český král)
Vladislav I.
 
30)
Syn Vratislava I., bratr Svatého Václava. je považován za skutečného zakladatele české státnosti: ražba mince, hradská soustava, územní expanze – severní část Moravy, Horní Slezsko, Krakovsko a Červené hrady (Halič) – a centralizace.
Boleslav III.
Boleslav I.
Boleslav II.
 
31)
Syn Vratislava II. Byl český kníže v letech 1100–1107 a 1117–1120. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci.
Svatopluk Olomoucký
Vladislav I.
Bořivoj II.
 
32)
Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, snad syn velkomoravského Rostislava. První historicky doložený panovník Čech.
Bořivoj I.
Vratislav I.
Spytihněv I.
 
33)
Syn Soběslava I. Získal spolu s bratry podporu císaře Barbarossy proti Bedřichovi. Císař za knížete určil jeho bratra Oldřicha. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu jemu.
Soběslav II.
Bedřich
Konrád II. Ota
 
34)
Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.
Mojmír II.
Svatopluk I.
Rostislav
 
35)
Franský kupec, vládce první slovanské říše na našem území. Období vlády přibližně v letech 623–659.
Svatopluk I.
Rostislav
Sámo
 
36)
Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal roku 1192. O rok později ho na trůně česká šlechta vystřídala Jindřichem Břetislavem.
Přemysl Otakar I.(ještě kníže)
Bedřich
Vladislav Jindřich
 
37)
Roku 1193 propůjčil císař hodnost českého knížete. Přemysl I. proti němu táhl s vojskem. V rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta. Zemřel 15. června 1197 v Chebu.
Jindřich Břetislav
Václav II.
Vladislav Jindřich
 
38)
Syn Oty Olomouckého. V roce 1107 poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Xxxx se tak stal knížetem. Zemřel 21. září 1109.
Vladislav II.
Svatopluk Olomoucký
Vladislav I.
 
39)
Syn Přemysla I., český král. Korunován byl už za života svého otce v roce 1228. Přispěl k odražení mongolského vpádu do Evropy a společně se synem Přemyslem získal Rakousko.
Václav II.(šestý český král)
Václav I.(čtvrtý český král)
Přemysl Otakar II.(pátý český král)
 
40)
Byl druhorozeným synem krále Vratislava II. a Svatavy Polské. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby knížete potvrdil a ON se tvrdě vypořádal se svými odpůrci. S manželkou Richenzou z Bergu († 1125) měl čtyři děti.
Bořivoj II.
Vladislav I.
Vladislav II.
 
41)
Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země. Jako český kníže byl xxx I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935.
Boleslav I.
Václav I.
Svatý Václav
 
42)
Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i kulturní rozkvět českých zemí.
Václav IV.
Zikmund Lucemburský
Karel IV.
 
43)
Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále). Pocházel z dynastie Mojmírovců.
Bořivoj I.
Svatopluk I.
Mojmír II.
 
44)
Syn Přemysla II., český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn.
Karel IV.
Václav III.(sedmý český král)
Václav II.(šestý český král)
 
45)
Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě dědičný královský titul mu propůjčil císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1158. Zemřel 18. ledna 1174.
Vladislav II.
Bedřich
Soběslav II.
 
46)
Syn Boleslava I. K českému státu za jeho vlády patřila Morava i Slezsko, došlo k vyvraždění Slavníkovců. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny. Zemřel 7. února 999.
Boleslav III.
Vladivoj
Boleslav II.
 
47)
Bratr Vladislava I. podruhé na trůně. Roku 1117 postoupil Vladislav I. svému bratru vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali.
Bedřich
Soběslav I.
Bořivoj II.
 
48)
Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. († 4. listopadu 1035) byl českým knížetem z rodu Přemyslovců v letech 1003, 1004 - 1012 a 1033 - 1034, synem Boleslava II. Pobožného a Emmy.
Boleslav III.
Oldřich
Jaromír
 
49)
Podruhé na trůně jako třetí český král (korunován 1203). Postupně si nechal potvrdit královskou hodnost od obou římských králů i od papeže. Dědičný královský titul zaručila Zlatá bula sicilská (1212).
Přemysl Otakar I.(již, jako třetí český král)
Václav I.(čtvrtý český král)
Přemysl Otakar II.(pátý český král)

Facebook



Skóre: 0% Správně: 0  Chyby: 0  Známka: 0
Otázek zodpovězeno: 0  Otázek celkem: 0
Vývoj chyb v testech - graf:
0
Time: 00:00:00 Start: 00:00:00 End: 00:00:00
Nejlepší čas provedení testu (bez chyb): Ještě nikdo nezvládl celý test bez chyb.

 


Pranostiky - počasí



Pokud něco nefunguje, zkuste prvně znovu načíst stránku Ctrl+Shift+R.



KONEC MOJE IP VYPISY